Dej mi ty kalhoty!

Víte co, já jsem člověk fakt přátelský. Se všema se všude bavim, když jdu na nákup, je to na tři hodiny, prtože musim s prodavačkou a kolemjdoucíma probrat novinky všedních dní a tak.

No a minule, teda spíš předminule, jsem psala o tom, že jsem začala žít podle zásad Feng Shui. Jako dobrý, udělal jsem i vtípek o tom, že jsem začala nosit i šalváry. Jenže děcka, mně to v tý hlavě tak utkvělo, že už to vtípek není, a tak jsem hrdou majitelkou jedněch šalvárů. Moje matka si klepe na čelo, a nikdo se mno nikam nechce chodit, když je mám na sobě, přítel říkal, ať si ještě vyholim hlavu a nechám jen ten ocásek vzadu. Jako děcka, musim vám totiž říct, jak jsem k nim přišla.

hareTo si jdu takhle po městě a míjím kluka. Vysokej, pěknej kluk, celej voranžovej. Jen hlavu měl světlou. Vyholenou hlavu a vzadu ocásek. Na sobě milion korálků. Je teda fakt, že do naší vlasti se moc nehodil, na indické ulici by vypadal líp. No jasně, hádáte správně. Háre krišna. No a tu mi tenhle háre háre nabízí knížku. Byl fakt milej, to se musí nechat. No a v tom mě osvítilo. Asi krišna bůh. No prostě – Feng shui, háre háre, jen ty šalváry… ó jak já mu je záviděla. A tak mu říkám, že si tu knížku vemu, aji přijdu na jejich obřad, ale mám jednu podmínku. Dá mi ty kalhoty. No nedal mi je na místě, ale slíbil je přinýst druhý den.

Byla jsem nervózní, v daný čas čekala na místě a v tom… blížil se ke mně, můj krišna bůh a přes rameno měl přehozené… oranžové šalváry! A teda musim říct, že je miluju.

No a příště dám vědět, jak šlo moje střetnutí se zástupci háre sekty!

Advertisements